Úvod / Uživatelé / Yuki / Komentáře

Yuki - Komentáře


16.10.21 21:29 v diskusi 5 / 0

Jestli to nebude tím, že vůbec nehraje

v reakci na
Necro Necro
13.6.20 09:13 v diskusi 2 / 0

Hopan😝👍

v reakci na
Ludo Ludo
19.4.20 21:57 v diskusi 1 / 0

Díky moc ještě jednou

v reakci na
Srb Srb
19.4.20 20:37 v diskusi 0 / 0

Zdarec, před časem se tady objevil odkaz na tipsport cup 2008 ve Znojmě. Nemůžu ho teď najít a na ČT taky ne. Prosím ještě jednou. Díky moc

13.4.19 03:06 v diskusi 0 / 0

Místo pokut bych měl dostávat naopak zaplaceno, protože jsem udělal EBEL reklamu i v zámoří,“ usmívá se Fryčer. „Volalo mi hodně bývalých spoluhráčů z Toronta, psali na sociální sítě. Co to prý je za soutěž? Kde se hraje? Kolik je tam Kanaďanů? Já jsem mírumilovný člověk, ale nenechám si skákat po hlavě. A když je toho moc, je toho moc.“ Fryčer byl v sezoně s disciplinární komisí ve křížku třikrát.

V listopadu dostal pokutu za zesměšnění soupeře, protože si v závěru zápasu s Vídní vzal za stavu 7:3 pro svůj tým oddechový čas. „Vyloženě nesmysl, dostal jsem 500 eur,“ nechápe Fryčer. „Dodnes mi nikdo nevysvětlil, kdy si teda můžu vzít time? Kluci byli utahaní, gólman má svoje prémie, je mi jedno, jaký je stav. Nikoho jsem nechtěl zesměšnit. Asi to tak vyznělo, ale chraň Bůh.“

V prosinci Fryčer uletěl, v zápase s Villachem hodil plastovou láhev po rozhodčím. Tisíc eur a stop na 4 zápasy. Vrcholem pak byl telefonát komisaři soutěže přímo ze střídačky během vypjatého čtvrtfinále s Vídní. „Ten komisař za mnou přišel před zápasem do šatny a říká, že kdyby se mi něco nelíbilo, že se mu můžu KDYKOLIV ozvat. Tak jsem ho vzal za slovo.“

Fryčer byl hrubě nespokojený s výkonem sudího a nelíbilo se mu, že za ním nechce ke střídačce přijet sporné situace vysvětlit. „Já reaguju impulzivně,“ nezastírá. „Vím, že komisař na tom zápase byl, seděl vedle známého. Rozhodčí se se mnou nechtěl bavit, tak jsem volal šéfovi.“

Komisař telefon nezvedl. Na videu je sice vidět, že Fryčer do mikrofonu pokřikuje, ale to jenom nadával. „Hulákal jsem, ať to vezme,“ usmívá se kouč. „Nejdřív jsem nadával anglicky, a když jsem ho vytáčel podruhé, tak už i česky. V šoku asi byli i mí hráči, ale to jsem já. Nezměním se. Občas mi prostě saze bouchnou.“ Po zápase Fryčer komisaře nevyhledával. Radši. „Vynesl bych ho v zubech. Stejně vždycky stížnosti jen smetou ze stolu, to je o ničem. Zaplatil jsem pokuty a hotovo.“

Že angažmá ve Znojmě vzal, ovšem rozhodně nelituje. „Lákalo mě dokázat, že tahle parta na play off má a jsem rád, že jsme se do něj prokousali. Příjemní lidé, krásné prostředí, jsme s manželkou ve Znojmě spokojení.“ Tajně myslel i výš. „Že to dotáhneme k překvapení a k titulu, čímž bych završil trenérský hattrick po zlatu v Polsku a Itálii. Nepovedlo se to, ale i tak to bylo fajn. Jedno je jisté, jakmile skončím ve Znojmě, skončím s trénováním. Za tím si stojím.“

Znojemské Orly čeká od září v EBEL devátá sezona. Sedmkrát se dostali do play off, jejich maximem je finále z roku 2016. Letos vypadli ve čtvrtfinálové sérii s Vídní.

v reakci na
klf76 klf76
13.4.19 03:01 v diskusi 0 / 0

Když o tom mluvíme, tak i vy jste s Ladislavem Svozilem nebyli zrovna nadšení z toho, že do Vítkovic přišel v roce 1980 Miloš Říha z Jihlavy za lepší peníze. Také jste nezareagovali zrovna profesionálně, je to tak? (usměje se) „Ano, byli jsme namistrovaní, mladí a ješitní blbci. Egoističtí. S Milošem jsme dlouho nemluvili, to je pravda. Říkali jsme si s Láďou, my tady hrajeme za tolik a on dostane víc? Snad půl roku jsme se s ním vůbec nebavili, než jsme si to u piva vyříkali. A pochopili, že když my půjdeme ze svého klubu jinam, taky si můžeme vydělat. Závist u nás panovala a panuje. Ona je teda všude na světě, ale my jsme specialisté. I tímto jsme si jméno ve světě prodrbali. Trenéři radši budou mít pět nebo šest Kanaďanů, kteří potáhnou spolu a nebudou si vymýšlet. Co chtějí, to si dají do smlouvy a tím to hasne. My jsme vyčůraní, začínáme spekulovat a to se majitelům nikdy nelíbí. Pokud si tohle neuvědomíme, tak bohužel. Nám to s Milošem taky trvalo nějaký čas. A je tu ještě jedna věc.“

Jaká? „Neumíme se vyrovnat s konkurencí, hecnout se a na ledě ukázat, že jsme fakt dobří. My si radši najdeme kličky okolo přes manažery, abychom se na svém fleku udrželi co nejdéle.“

Být co nejlépe oceněný za co nejméně úsilí? „Přesně, hledáme zkratky. Jak s tím vyčůrat? To jsme my. Místo toho, abychom využívali svoji sílu v chytrosti, myšlence a kreativitě, tedy ve vlastnostech, které nás dřív zdobily, tak se snažíme najít zkratky. Kanaďan chce být lídr, chce být vidět. V šatně i na ledě. My se umíme z povinností vyvléct. Aby to bolelo co nejméně, to nám jde. To mě mrzí a štve. I proto je dobře, že k mládeži a reprezentacím začínají pouštět kluky se zkušenostmi ze zámoří. To je plus.“

Dá se povaha výrazně změnit? Jak do sebe dostat kanadské sebevědomí? „Právě konkurencí, se kterou máme problémy. Tady není. Musíte odmalička vědět, že je třeba být lepší než všichni kolem vás. Že tomu musíte dát maximum. Nás do toho, kromě pár výjimek, pořád musí někdo kopat. Povaha a mentalita se dá nějakým způsobem ovlivnit, ale ne změnit.“

Kdysi jste říkal, že nejsme hrdý národ. Platí to? „Stoprocentně. A teď nemluvím jen o hokeji. Nejsme hrdý národ, jsme schopni prodat vlastní mámu za kus žvance. Nedržíme ve světě pospolu, málokdo skousne, že kluk vedle má lepší plat. Když si na sebe člověk vezme tričko s českou vlajkou, je za blbce a připadá si jako debil. Kanaďan je hrdý, flákne si na hruď Ontario a nikdo se nediví. Drží pospolu, stejně tak Poláci nebo Slováci. My jsme pořád špekulanti a vymýšlíme, proč, jak a za co. Právě na tuhle národní hrdost se pak automaticky nabalují další věci – chtít reprezentovat, chtít ze sebe vyždímat to nejlepší, neuhnout.“

Když mluvíte o závisti, je v našich podmínkách vůbec reálné odkrýt platy jako v NHL? „Dovedete si to představit? Já ne. To je další věc. V Kanadě to dřív taky nebylo, pak to rozpočítali a je to otevřené. Fanoušek má přehled a hráči se s tím musí vyrovnat. U nás se říká, že jsme tým, táhneme za jeden provaz, bla bla bla. Leda prd, protože každý myslí na sebe. Kdyby se platy otevřely, vzalo by to nějaký čas, ale podle mého by to pomohlo. Pravda, nedovedu si to představit, někteří by se v šatně asi pozabíjeli. Fráze o partě mají naši kluci dobře naučené. Řeknou, co chtějí kamery nebo novináři slyšet, ale realita je jiná. Bohužel. Když se kamera vypne, je to hned něco jiného a jiné řeči. Závist zničí každého.“

Bylo by oficiální uveřejnění platů prospěšnou atomovkou v českém prostředí? „Bylo, stoprocentně. Někteří by se probudili a museli by to ustát výkonem před fanoušky, před spoluhráči. Když chceš tolik peněz, nebo tvůj agent, a dostaneš je, tak to musíš ustát. Jak jinak se chcete naučit hrát pod tlakem? Že budou nahoře vymýšlet hovadiny v juniorce s prodloužením a extra bodech? Nesmysl. Byl by to očistec, vzalo by to rok dva, ale naučili bychom se hrát pod tlakem. Zodpovídáš za sebe, za svůj výkon. Jenže ctižádost a touha být nejlepší mizí.“

Jak to myslíte? „Našlo by se pár výjimek, ale podívejte na mladé kluky, co po nějakém vydařeném ročníku nebo mistrovství odcházejí do zámoří. A pak se vrací, protože nemají hlavu nastavenou tak, že se prostě nemůžou vrátit! Pravda, nás přinutily okolnosti, my se prostě vrátit nemohli, ale oni mají berličku. Vrátí se, doma jim nasypou peníze a kluci jen říkají, ten mě nestavěl, ten mě neměl rád... Počkej kamaráde, tak jsi to měl přece skousnout a jet. Makat! A právě tohle umí Miloš Říha dobře pojmenovat, napálit. Stejně tak Miloš Hořava, který taky řekne, co si myslí a stojí si za tím. Umět se sám vyburcovat, mít ctižádost a chuť pracovat. To je základ.“

Fryčerův telefon z lavičky zaujal i v Kanadě Stále žije divoký hokejový život. Trenér Miroslav Fryčer zůstává i na prahu šedesátky pořádně energický. Když se mu něco nelíbí, ozve se. Ve Znojmě ve finiši sezony mezinárodní EBEL šokoval divokým telefonátem přímo ze střídačky komisaři soutěže. Nečekaná reakce zaujala i v Kanadě, o kuriózní situaci referovala i TSN.

„Místo pokut bych měl dos

v reakci na
klf76 klf76
13.4.19 03:00 v diskusi 0 / 0

Česká reprezentace má správného šéfa. Miroslav Fryčer (59), bývalý elitní útočník a trenér Znojma, je o tom přesvědčený. „Co teď nároďák hrál a předváděl pod Milošem Říhou, se mi líbí daleko víc, než co se hrálo dřív,“ říká Fryčer. „Těším se, co ukáže dál. Samozřejmě, měřítko bude mistrovství světa.“

Říha se na start kempu těšil jako malé dítě. Vezme na šampionát i Červenku? S Milošem Říhou se znají roky, potkali se už jako spoluhráči ve Vítkovicích. Dlouho si nemohli přijít na jméno, ale v roce 1981 se společně radovali z ligového titulu, a když Miroslav Fryčer utíkal do zámoří, nabízel mu Říha svůj pas. V rozhovoru pro Sport mluví o Říhově trenérském stylu, o typicky českých povahových „brzdách“ nebo o tom, jakým očistcem by pro domácí hokej bylo uveřejnění platů. Blíží se mistrovství světa, jak si podle vás nový trenér Miloš Říha zatím u národního týmu vede? „Jeho styl se mi líbí, je impulzivní jako kdysi Ivan Hlinka. Umí kluky zblbnout. Co teď nároďák hrál a předváděl pod Milošem Říhou, se mi líbí daleko víc, než co se hrálo dřív. A neříkám to jen proto, že jsme kamarádi. Miloš za sebou úspěchy má, dělá svoji práci dobře. Těším se, co ukáže dál. Samozřejmě, měřítko bude mistrovství světa.“

Neměl šanci dostat už dřív? „Určitě. Měl u reprezentace být dávno. Věřím, že by byl i obrázek nároďáku jiný.“

Proč šanci nedostal? Je až moc upřímný? „Myslím, že právě to byl Milošův problém. Výsledky měl, úspěchy taky. Má zkušenosti, umí se postavit k hráčům. I když někomu třeba nevoní, jeho upřímnost asi dost lidem vadila. Řekne, co si myslí, nepotřebuje nikomu pochlebovat, toho se asi lidé v zákulisí obávali. Podle mého je to ale nejlepší chlap, který tady mohl být. Souhlas, zasloužil si šanci u nároďáku dřív.“

Říha chce být k hráčům upřímný, je to správný přístup? „Určitě. Každý ví, na čem je. Když jedete na sraz dělat v uvozovkách pylon, aby byl dostatek hráčů, než dorazí kluci z NHL, tak jim to řekne na rovinu. A když si to v hlavě správně přeberou, zabojují, porvou se o šanci. Vědí, jaká je jejich role. Než jim říkat, jasně, máš šanci, uvidíme... Lepší je mluvit upřímně, otevřeně. Tohle Miloš umí. Motivovat, jasně rozdat role a úkoly. Řekne pár pravidel, přes která nejede vlak. Nepotřebuje hráče svazovat večerkou v osm, devět, jsou profíci.“

Často se řeší moderní hokej, starý hokej, moderní kouč, staromilský kouč. Je v tom rozdíl? „Ve své podstatě je hokej pořád jednoduchý sport. Systémy se mění, ale zbytek okolo? Jsou dobré věci a trendy, které jdou dopředu: trénink, výživa. Ale hokej se nezměnil. Jen z něho lidé dělají obrovskou vědu a byznys. Nebráním se moderním věcem, ale v jednoduchosti je krása. Utápíme se ve zbytečných kombinacích, soustředěních, šablonách... Kanaďané a Švédové se sejdou na letišti a stejně jsou schopni sehrát přesilovku během pár vteřin. My vymýšlíme signály, souhry, videa. Zbytečná komplikace. Ale nejsme sami, podívejte na Toronto. Má sto padesát lidí kolem týmu, každý hráč dostane svoje cédéčko s tisícem detailů a stejně pak udělají chybu jako v krajském přeboru. Je to jen o tom, jak reaguje hráč, jak má nastavenou hlavu. Můžete trénovat, co chcete, ale vždycky je to akce, reakce. Nemůžete v zápase zavolat stop – já přece měl jet podle šablony vlevo! Individuální kvalita a síla hráče, tam je zakopaný celý pes.“

V zámoří převzali a vyšperkovali evropskou chytrost? „Je to tak. Nechali si svoji zarputilost a bruslení, nepřekopali úplně všechno. Ale čím víc Evropanů se dostávalo do NHL, tím víc přebírali chytrost a technickou stránku věci. Zdokonalili bruslení, jsou rychlejší, nevidíte rozdíl mezi obráncem a útočníkem. Všichni obratní, rychlí, důrazní. My chceme překopat všechno. Chvíli trend Rusko, chvíli trend Švédsko, chvíli trend Kanada. Jenže my to v prvé řadě musíme napasovat na svoji mentalitu. Bohužel jsme si svoji sílu zadrbali sami. Házíme si klacky pod nohy, kdežto Kanaďan si pomůže. To je znát i na ledě, přejedou nás jak zamrzlou řeku.“

Proč si házíme klacky pod nohy? „Protože máme strach o koryta. Tak to bylo dřív a je pořád. Kolik bylo našich hráčů po Evropě a ve světě dřív a hráli klíčové role. Jenže když jsme nebyli velice blízcí kamarádi, tak jsme si začali jeden druhému škodit. Co kdybych já musel odejít a on tady zůstal? Tohle chování nás sráží. V tomhle jsou Kanaďané jinačí. I proto mají takové sebevědomí, někdy až přehnané. My spíš sklopili hlavy a hledali kličky, jak někomu někam vlézt, abychom měli smlouvu i na příští rok.“

Když o tom mluvíme, tak i vy jste s Ladislavem Svozilem nebyli zrovna nadšení z toho, že do Vítkovic přišel v roce 1980 Miloš Říha z Jihlavy za lepší peníze. Také jste nezareagovali zrovna profesionálně, je to tak? (usměje se) „Ano, byli jsme namistrovaní, mladí a ješitní blbci. Egoističtí. S Milošem jsme dlouho nemluvili, to je pravda. Říkali jsme si s Láďou, my tady hrajeme za tolik a on dostane víc? Snad půl roku jsme se s ním vůbec nebavili, než jsme si to u piva vyříkali. A pochopili, že když my půjdeme ze svého klubu jinam, taky

v reakci na
klf76 klf76
10.4.19 12:30 v diskusi 1 / 0

To jsem vůbec nechtěl řešit, to bylo psaný jako nadsázka. Šlo o to, že k těm článkům nikdo tu ševcovu prasárnu najednou nepřidá. Ale je tam video s řvanim na róma

v reakci na
Halvar Halvar
10.4.19 08:42 v diskusi 1 / 0

Jim se hodí, že Libor neplače. Tak radši rozhodčí neřeší. Radši to budou přehlížet, než aby se v tom někdo šťoural a psal co za tragédie rozhodčí předvádí

v reakci na
Deiv Deiv
10.4.19 07:21 v diskusi 5 / 0

Já se ještě vrátím k článkům o panu starostovi a Ševcovi - mě by třeba zajímalo, proč ani u jednoho článku na isportu není video té situace? Nebo se mýlím? A proč je tam video s povzbuzovánim romského hráče Liberce? To se hodí víc? Zajímavý, že zákrok Špenáta na Havránka byl ukázanej ze všech možných stran, úhlů a televizí*168*

4.4.19 22:30 v diskusi 0 / 0

Ani nemluv

v reakci na
samubo samubo
4.4.19 22:24 v diskusi 4 / 0

Neskutečně důležitý vítězství. Nelepí nám to, puky nejdou do hokejky, neskutečně se nadřeme jenom se založením útoku. Tímto se to ale zlomí. No a hlavně snes opět starej dobrej Čilo. Už je zase zpátky*219**216*

4.4.19 22:20 v diskusi 1 / 0

Borci takhle neeee. Celej barák je vzhůru, všechny jsem vzbudil. Co teď s děckama, co odmítají jít znovu spát*223*

4.4.19 06:35 v diskusi 0 / 0

Kurva kdo je ten Kunc? Kdy jsme ho koupili? Včera byl taky někde napsanej a Isport to převzal Hosté: Čiliak (Vejmelka) – O. Němec, Baranka, Štencel, Gulaši, Z. Michálek, Bartejs, Malec (A) – Mueller, P. Holík, Zaťovič (A) – M. Erat, Hruška, Orsava – Vondráček, L. Čermák (C), Dočekal – Köhler, Kunc, Mallet – Kusko. *190**197*

3.4.19 18:12 Technické dotazy k webu 0 / 0

Díky moc*196*

v reakci na
Kcko Kcko
3.4.19 16:40 Technické dotazy k webu 0 / 0

Nervo jeden dotaz - nejde mně přidat z iPhone profilové foto. Upravil jsem velikost, vyberu, uložím. Napíše mně to - změny byly úspěšně uloženy a nic se neobjeví. Sorry jestli jsem debil

3.4.19 14:51 v diskusi 1 / 0

Třinec

v reakci na
Zrušený účet č. 3628 Zrušený účet č. 3628
2.4.19 15:54 v diskusi 0 / 0

Sorry , nešlo mně na sebe reagovat, abych to schoval. A samozdrejme je to moc dlouhý, rozdělilo se to, takže začátek je ten starší příspěvek*196*

2.4.19 15:51 v diskusi 2 / 0

Přebila tehdy radost ze zisku licence zklamání po vypadnutí s Ústím? „Přebila. Bylo by férovější postoupit sportovní cestou, bohužel se nám to nepovedlo. Když se naskytla tahle možnost, přivítali a respektovali jsme ji. Postupem času už se na to podle mě nikdo nedívá, že se extraliga dostala do Brna touhle cestou.“

Jaká byla tehdy vaše vize Komety v extralize? „Dnes s odstupem času musím říct, že jsem si na začátku nemyslel, že bude mít úspěch, jaký tady teď panuje. První roky byly těžké, strašně těžké. Nevyhnuly se nám sportovní výkyvy, ze začátku se nedařilo vůbec, až pak to bylo lepší. První dva roky, kdy jsem tady působil, byly na houpačce. Půl sezony na prd, půl sezony super, nakonec z toho bylo dvakrát play out. Až ve třetím roce se to povedlo stabilizovat, kádr se ustálil. První roky se všechno hodně točilo, měnili se i trenéři. Muselo si to sednout, protože se to šilo horkou jehlou, všechno bylo narychlo, chtělo to čas, který Kometa dostala. Ustála tlak a dnes je tam, kde je. My Brňáci jsme rádi, že se to Liborovi povedlo dotáhnout tak daleko.“

Po dvou extraligových sezonách jste odešel na Slovensko. Napadlo vás, že se ještě vrátíte do Komety jako hráč? „Každý rok jsem si říkal, kéž by to vyšlo, abych si ještě zahrál před fantastickými diváky v Brně. Navíc v mančaftu, který má takovou fazonu a hraje každý rok o nejvyšší příčky. Když jsem tam byl já, tak ty první dva roky v extralize byly složité a moc se nám nedařilo. Strašně jsem doufal, nakonec jsem tu šanci dostal (v průběhu sezony 201617 zamířil Brabenec z Nových Zámků do Komety), zahrál si pár zápasů a zvedl nad hlavu mistrovský pohár. Mně se splnilo všechno, pro co jsem se do Brna před jedenácti lety vracel.“

Pro vás jako Brňáka, který věděl, co se s Kometou na přelomu tisíciletí dělo, to muselo být pořádné zadostiučinění. „Samozřejmě, ale nebylo to o mně. Bylo to o celé Kometě, Liborovi, managementu, sponzorech a všech lidech, kteří do toho šli a klub strašně zvedli. Já byl jen jeden článek, ale byl jsem hrozně rád.“

Teď má Kometa dva tituly a útočí na mistrovský hattrick. Kam by se mohla posouvat dál? „Jsem přesvědčený, že kluci mají zase na titul. Co jsem viděl sérii s Hradcem, tak z nich strašně sálá jistota. Každý borec ví, co má dělat, nedělají zbytečnosti, kterými se některé mančafty v play off shazují. Je vidět, že jsou dobře nachystaní. Ale kam dál směřovat Kometu? To je těžké. Když bude každý rok vyhrávat titul, tak jen dobře. V českém hokeji už to dál nejde, ale Libor má vizi postavit nový zimák, což by Kometu poslalo o další level nahoru. Snad to dopadne, k tomu teď asi všichni vzhlížíme.“

2.4.19 15:43 v diskusi 1 / 0

Novodobá éra Komety je spojena se jménem Libora Zábranského. V říjnu roku 2004 koupil prvních dvacet procent akcií, vytáhl klub z červených čísel a úvodní pětiletku v křesle šéfa brněnského hokeje zakončil před deseti lety, v první dubnový den roku 2009.

Právě tehdy uzavřel dohodu o převodu extraligové licence ze Znojma, pouhých devět dnů poté, co Kometa ztratila ve finále 1. ligy naději na postup do baráže. Vyprodaná hala aplaudovala hráčům za odvedenou práci, přesto všem hlodalo v hlavě: Brnu by slušela extraliga.

„Když na to seženou peníze, bylo by to hezké. Ale je to opravdu strašně moc peněz, možná by bylo lepší je dát do hráčů a postoupit normálně,“ vyprávěl po neúspěšné sérii s Ústím nad Labem zklamaně útočník Kamil Brabenec. Právě brněnský rodák a Zábranského švagr vstřelil poslední gól Komety ve druhé nejvyšší soutěži. Nebyl vítězný, nebyl postupový, neodvrátil porážku 1:2 v prodloužení a konec nadějí na postup.

Optimismus vrátila pod Špilberk slova šéfa znojemského klubu Jaroslava Vlasáka, který prohlásil, že má v plánu prodat extraligovou licenci. Kromě Brna však svitla naděje na nejvyšší soutěž také Chomutovu a Jihlavě, zájem měl mít i poražený z barážového souboje Mladá Boleslav - Ústí.

Znojmo však na konec prolínací soutěže nečekalo a v první dubnový den si Vlasák plácnul se Zábranským. Druhý jmenovaný nabídl 25 milionů korun a licenci na 1. ligu, za což získal pro své město nejvyšší soutěž. I přesto, že se poslední nabídka Chomutova pohybovala kolem čtyřiceti milionů. Pro Kometu rozhodla vize o rozvoji hokeje na jižní Moravě.

„Mým snem je, aby Kometa vyhrála titul. Nevím, jestli u toho třeba ještě za patnáct let budu,“ prohlásil tehdy Zábranský. Smělá slova o návratu na trůn však byla v prvních dvou sezonách odstavená na vedlejší kolej, klub měl úkol přežít.

Posměšky příznivců zbylých třinácti týmů částečně zahnaly dvě finálové účasti v letech 2012 a 2014. Obě neúspěšné, Pardubice a Zlín byly tehdy nad síly Komety, stříbrné milníky však posunuly Brno zase o kus dál a uzavřely Zábranského druhou pětiletku. Klub ukázal, že do extraligy patří.

To potvrdil také o rok později, kdy mužstvo pod vedením trenéra Vladimíra Kýhose získalo bronz. Ani tehdy však Kometa neměla soupisku, z níž by si zbylých třináct mužstev mělo sednout na zadek. Zlatá éra odstartovala až v létě roku 2016.

Tehdy už Zábranský přebíhal mezi manažerskou kanceláří a trenérským kamrlíkem. Z pozice kouče přilákal hvězdná jména jako Martin Erat, Ondřej Němec, Martin Zaťovič, Marek Kvapil či Tomáš Vincour. Reprezentanti a hráči se zkušenostmi z NHL pověsili Zábranskému na krk další dvě medaile a po 51 letech vrátili Brnu hokejový titul.

To udělalo z Komety, která se „vykoupila“ z 2. ligy až do extraligy, nejúspěšnější klub posledních deseti let. Dnes má pověst lovce, který se probouzí s příchodem jara. Ne náhodou, vždyť v každém z předchozích devíti extraligových ročníků vylepšila v závěrečné fázi sezony – ať už play out, nebo play off – své umístění v základní části.

Plní to i letos, kdy z pátého místa postoupila do semifinále. Pokud vyřadí i Liberec, bude mít jistotu šesté medaile z dosavadních deseti sezon od návratu, ve hře je také mistrovský hattrick, který naposledy zvládl Vsetín na konci devadesátých let.

Letošní sezonou se také uzavře třetí pětiletka od Zábranského nástupu do funkce majitele, v níž vytáhl svůj klub na vrchol. Kam dál? Brněnský boss by rád viděl svoji holku, jak Kometu často nazývá, v nové multifunkční hale, která by uspokojila zájem fanoušků o permanentky a vstupenky.

„To je můj veliký sen. Vybudovat pro Brno multifunkční arénu, kde by Kometa byla hlavním tahounem. Z toho důvodu vynakládáme tolik úsilí pro stavbu haly. Cílem je, aby od sezony 2023-24 hrála Kometa v nové aréně,“ plánuje Zábranský.

Vzhledem k tomu, že se stavba nového zimáku táhne již dvacet let, mnozí pochybují. Možná oprávněně, pro Zábranského je to však jen další výzva při vytažení Komety z hokejových nížin na vrchol.

Statistiky hokejové Komety Brno

Statistiky hokejové Komety Brno První roky byly těžké, strašně těžké, vzpomíná Brabenec

Dodnes zůstává posledním střelcem gólu Komety v 1. lize. Trefa Kamila Brabence nezabránila v roce 2009 finálové porážce s Ústím nad Labem, následný nákup licence však posunul brněnský klub do nejvyšší soutěže. „Tehdy jsem si nemyslel, že tady bude takový úspěch,“ říká švagr Libora Zábranského a dnes asistent trenéra dorostenců Komety.

Jak jste před deseti lety prožíval návrat Komety do extraligy? „Když jsem se v roce 2008 vracel do Brna, tak se stavěl mančaft, který měl postoupit sportovní cestou. To se nám bohužel nepovedlo, ale když to pak vzal do ruky Libor a koupil licenci od Znojma, měli jsme velkou radost, že si extraligu zahrajeme. Určitě převládaly radostné pocity, že bude v Brně extraliga a že si ji my, Brňáci, kteří jsme se vrátili, zase zahrajeme.“

Přebila tehdy radost ze zisku licence zklamání po vypadnutí s Ústím? „Přebila. Bylo by férovější postoupit sportovní cestou, bohužel

Předchozí 1 > [strana: 1/1, záznamů: 20]
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace